1. taxon vědecký název
|
Canna indica L.
|
1.1. český název
a (další názvy)
|
dosna indická, (Canna edulis - dosna jedlá)
|
1.2. vědecká synonyma
|
Canna achiras ex D.Don, Canna altensteinii Bouché, Canna amabilis T.Koyama & Nb.Tanaka, Canna ascendens Ciciar., Canna atronigricans André, Canna aurantiaca Roscoe, Canna aurantiaca splendida Année ex André, Canna aureovittata G.Lodd., Canna barbadica Bouché, Canna bidentata Bertol.
|
1.3. čeleď
|
Cannaceae Juss. – dosnovité
|
1.4. taxonomické
kategorie
|
variety - ano kultivary - ano formy - ne
|
1.5. zařazení v syst. taxonu
|
|
2. životní forma
|
kryptofyt (Kf): vytrvalá rostlina – geofyt (Gf): zimu přežívá pouze pomocí zásobních orgánů pod zemí
|
2.1. původ
|
Amerika – tropické oblasti
|
2.2. lokalizace původu
|
|
2.3. biotop
|
břehy vodních toků v tropických oblastech
|
3. komerční údaje
|
jednotka množství: 1 kus / hlízarostliny
|
3.1. katalogové číslo
|
20 27 032 01
|
3.2. typ
|
vlhkomilná vysoká okrasná tropická oddenkatá rostlina s červeným květem
|
4. vlastnosti
|
vytrvalá rostlina s jednoduchými a vzpřímenými lodyhami, atraktivní vysoká rostlina s listy podobné banánovníku s jasně zářivými nápadnými květy, existuje velké množství kultivarů variet
|
4.1. náročnost
|
nenáročná
|
4.2. požadavky
|
slunné stanoviště, hojná zálivka dešťovou vodou či podobně měkkou vodou, od června do srpna přihnojujeme každých 14 dní kombinovaným hnojivem pro rostliny
|
4.3. vzrůst
|
1 m – 2 m
|
4.4. okrasná
|
celkovým dominantním vzrůstem, tvarem a variabilní barvou listů se zářivým atraktivním květenstvím
|
4.5.zajímavosti
|
pochází z tropické oblasti Ameriky a byla pojmenována na památku objevu domnělé Indie, i když se ve skutečnosti jednalo o Ameriku,na potraviny chudých oblastech byly sázené pro své hlízy, ty obsahují hodně škrobu a po usušení se mlely na mouku
|
5. pěstování
|
dosny indické dobře vyniknou vysázené ve skupinách na trvalkových záhonech a v různých parkových úpravách
|
5.1. stanoviště
|
slunné, vlhké, také v mělčinách u venkovních jezírek, slunné terasy a balkóny
|
5.2. osvětlení
|
slunné
|
5.3. teplota
|
snáší vysoké teploty, nesnáší mráz
|
5.4. substrát
|
velmi výživný a stále vlhký tohoto složení: 4 díly těžké drnovky, 2 díly listovky, 2 díly zetlelého hnoje nebo pařeništní zeminy s přídavkem 1 dílu písku
|
5.5. přesazování
|
hlíznaté oddenky vysazujeme do květináčů a přirychlujeme od měsíce února při teplotě nad 15°C a do volné kultury je vysazujeme v polovině května, kdy již nehrozí mrazíky a tím dosáhneme časného kvetení
|
5.6. výsev
|
semínka před výsevem jemně osmirkujeme až se pod černou vrstvou objeví světlá, uložíme na tři dny do vlažné vody a poté přesadíme do rašeliny, teplota by měla být kolem 18 – 20 stupňů a klíčení trvá obvykle pár týdnů
|
5.7. přezimování
|
sklizeň dosny se provádí po prvních říjnových mrazících, kdy je nutné stonek seříznout asi na 10 cm, hlíznaté oddenky je dobré ponechat i s menším kořenovým balem, po oschnutí se hlízy uloží v suché místnosti, kde by se teplota měla pohybovat od 5°C do 10°C
|
6. botanický popis
|
jednoděložná vytrvalá hlíznatá rostlina
|
6.1. listy / barva / tvar / velikost / popis listů
|
tmavě zelené / dlouze kopinaté vejčité až obvejčité / dlouhé 10 cm – 15 cm, široké cca 3 cm / robustní, sytě zelená lodyha, vyrůstající z hrubého, částečně plazivého, dužnatého oddenku je střídavě porostlá objímavými listy dlouhými 20 až 60 cm a širokými 10 až 30 cm, vejčitě kopinaté čepele se zpeřenou žilnatinou jsou po obvodě celokrajné a vrcholek mají zašpičatěný
|
6.2. květenství / barva / doba květu / popis
|
červená / VI. - X. / vysoké kosatcovité hrozny nebo laty /
Květy vyrůstají na konci lodyhy samostatně nebo v párech v koncovém, staženém, hroznovitém nebo klasovitém květenství, které je tvořeno nápadnými, šesti až dvaceti červenými až žlutooranžovými květy s listeny. Květ má tři červené, 1,5 cm dlouhé, volné kališní lístky (vzniklé z listenů) a 3 cm dlouhé, vespod srostlé žlutooranžové korunní lístky (vzniklé z patyčinek) tvořící 1,5 cm trubku.
Jediná plodná tyčinka je 4 cm dlouhá, má načervenalou nitku a prašník pouze s jedním váčkem, druhý je přeměněn v lupenitý výrůstek. Ostatní dvě až tří vztyčené patyčinky jsou změněny v podlouhlé, úzké, žluté nebo červené lístky. Spodní patyčinka je ohnuta dolů, má na špičce mělký zářez a tvoří pysk. Spodní, zelený, trojpouzdrý semeník nese jednoduchou, kyjovitě ztloustlou čnělku.
|
6.3. plod / semena
|
plodem je široce vejčitá, trojpouzdrá, 1,5 cm velká, bradavičnatá tobolka se zbytkem vytrvalého kalichu a její barva se mění se zráním od zelené a purpurové po hnědou, otevírá se třemi chlopněmi a obsahuje černá, černá hladká vejčitá a tvrdá semena o velikosti 5 mm až 8 mm.
|
6.4. kořeny
|
s hlíznatými oddenky
|
6. 5. reprodukce
|
vegetativně - na jaře dělením hlíznatých oddenků
generativně - semeny
|
7. revize
|
říjen 2020
|